neděle 25. prosince 2011

PJ Harvey - Let England Shake

Desáté album téhle britské kytaristky, zpěvačky, umělkyně a především významné osobnosti britského alternative rocku se nese v duchu politickém s válečnou tématikou. Je to jakási osobní zpověď o dnešním světě, touha vyjádřit se a promluvit nahlas.
V článku na idnes.cz její proměnlivou a nikdy ne průměrnou tvorbu shrnuli jasně: Začátek devadesátých let byl plný bouřlivých až punkových skladeb a nutkání dostat ze sebe vztek (Nirvana). Poté se potácet depresemi a zmatkem v hlavě a vyjádřit to pomocí ponurých písniček (Radiohead). Tohle album je však o tom, říct svůj názor na okolní dění tak jak to dělají emancipované ženy - s emocemi (Björk).
Deska, jenž vyšla na podzim, je zcela právem označkována kladnými recenzemi, hodnocena jako jedno z hodně zdařilých alb tohoto roku a mimo jiné i nějaká ta prestižní cena jí přišla na konto. Mně osobně se zalíbila hned úvodní rychlejší skladba Let England Shake, válečná balada On Battleship Hill a lyrická skladba  The Glorious Land zdůrazňující krásný hlásek Polly Jean Harvey.


Lahůdka na závěr nijak nesouvisící s tímhle albem Tori Amos (Silent All these Years), PJ Harvey (Down by the Water), Björk (Cover Me) a Massive Attack (Dissolved Girl) dohromady.

pátek 16. prosince 2011

IAMX - Kingdom of Welcome Addiction

Někdy se mi stane, že objevím hudební osobnost, o které jsem nevěděla, ale která už má delší dobu silné zázemí fanoušků. Možná někteří znáte trip-hopovou kapelu Sneaker Pimps. Její člen Chris Corner z ní v roce 2003 odešel a vymyslel sólový projekt IAMX. Zalíbil se a na kontě už má čtyři alba, to poslední vyšlo letos na jaře. Já zatím nejsem kdovíjaký znalec jeho tvorby, ale obstarala jsem si desku z roku 2009 Kingdom of Welcome Addiction. Chtěla jsem tak trochu něčeho od Kasabian a Placebo. Dostalo se mi sice do ruky něco jiného, každopádně poutavého již na první poslech a netuctového. Provokativní angličan a jeho ryze osobitý projekt, z části možná připomíná Sneaker Pimps, jak tvrdí recenzenti, pravděpodobně proto, že ve Sneaker Pimps skládal hudbě hlavně on sám. Já můžu tenhle alternativní elektro-kytarový počin s nádechem trip-hopu jen doporučit, protože i hlasově na tom chlapec není vůbec špatně, sledovat jeho tvorbu dál a v albu se zaměřit třeba na skladby Nature of Inviting, Secret Friend s Imogen Heap, You Can Be Happy a The Great Shipwreck of Life.